Jdi na obsah Jdi na menu
 


P (1) / Pacifik - Peregrin

P

(╬) Pacifik sv. 24. 9. mučedník, lat.: pacificus = mírumilovný, dělající mír, sv. Pacifik, umučen 2. – 3. století, o jeho životě se dochovalo málo zpráv. Bedřich, Fridrich, Kleofáš, Šlamoun, Miroslav, Irena

(╬) Pacifik sv. 4. 6. řeholník, lat.: pacificus = mírumilovný, dělající mír, sv. Pacifik z Geredana, františkán OFM, * 1420 Ceredano v Itálii, + 4. 6.1482 Sassari na Sardinii, františkán OFM, svatořečen 248. papežem Benediktem XIV. v r. 1745

(╬) Pacifik z Marky sv. 10. 7. řeholník, sv. Pacifik z Marky, + 1230 v Itálii, žil u dvora štaufského krále Bedřicha II., kde působil jako trubadúr, po rozhovoru se sv. Františkem z Assisi se rozhodl pro vstup do jeho řádu, v r. 1217 ho poslal do Francie, kde vybudoval řádovou provincii

(╬) Pacifik ze San Severina sv. 24. 9. kněz, sv. Pacifik ze San Severina, * 1. 3.1653 San Severino, + 24. 9.1721 San Severino v Itálii, těžce onemocněl a v nemoci oslepl, svatořečen 255. papežem Řehořem XVI. 26. 5.1839

(╬) Pachomius sv. 14. 5. mnich, sv. Pachomius Starší, * 287 Egypt, + 14. 5. 347 Tabennísi (Tabenna) v Egyptě, pocházel z pohanské rodiny, v r. 314 se stal vojákem proti své vůli a byl propuštěn.
        Přijal křest v r. 320. V hornoegyptské poušti vytvořil klášter (mnišskou obec) z první mnišské osady sv. Antonína Velikého (+ 17. 1. 356). Je považován za otce zakladatele cenobitského (klášter za zdí) mnišství. Znázorňuje se s andělem (někdy s Ježíšem), který mu předává tabulku s mnišskou řeholí a řekl mu: „Postav zde klášter, místo kde budeš sloužit Bohu, ty a mnozí, kteří sem přijdou, abys byl jejich vůdcem.“
        Nejdůležitější vlastností v klášteře byla poslušnost vůči opatovi, disciplína, společenství všech věcí denního života. Zanechal po sobě 9 mužských klášterů s 9.000 mnichy a dva ženské kláštery, všechny kláštery byly hospodářsky soběstačné a zcela samostatné.

(╬) Palmác(ius) sv. 5.10. mučedník, lat.: palmatius = držitel palmy, vítězný. Sv. Palmácius byl trevírským konzulem. Umučen v Trevíru, + 5.10.286.
        Ostatky sv. Palmácia získal v roce 1356 římský císař Karel IV. od trevírského arcibiskupa Boemunda a postavil ve vesnici Budňany (podhradí Karlštejna) kostel sv. Palmácia. Kostel měli ve správě kanovníci karlštejnské kapituly od roku 1357 do roku 1958, kdy se stala obec samostatnou farností. Od roku 2006 spadá pod farnost Řevnice.
      Kostel sv. Palmácia na Karlštejně je jediným kostelem tohoto zasvěcení na území naší vlasti. Palmacius, Palmus.

(♣)(╬) Památka zesnulých 2.11. Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, lidově zvaný Dušičky. Svátek všech duší se slavil od 5. století v Sýrii na velikonoční sobotu.
        Svátek 2. listopadu zavedl sv. Odilo (31.12.) arciopat benediktinského kláštera v Cluny ve Francii. Ten v 2.11. 998 vykonal pobožnost za zemřelé benediktiny a tuto pobožnost nařídil konat od dalšího roku (999) ve všech benediktinských klášteřích den po svátku Všech svatých (1.11.).
        Ke jménům zemřelých benediktinů začali věřící v pobožnosti připojovat jména svých zemřelých.
        Věřící se modlí za duše zemřelých v očistci, aby jim pomohli modlitbami se brzy dostat do nebe.

(♣) Pamela 1. 6. není v českém kalendáři

(╬) Pantal sv. 12.10. biskup, sv. Pantal z Basileje, + 304 Kolín n. R., podle legendy doprovázel do Říma sv. Voršilu s jejími družkami, na cestě byl s nimi umučen Huny v Kolíně, Pantaleon

(╬) Panthaleon sv. 27. 7. mučedník, řec.: pan = vše, lat.: leo = lev, všude lvi, sv. Pantaleon se narodil křesťanské matce, otec byl pohan, pocházel z Nikomedie (Nicej, Izmit, Izmid v Turecku), + 305 v Nikomedii (Izmid v Turecku). Byl pážetem na císařském dvoře, později se stal lékařem, studoval farmakologii a měl léčitelské schopnosti. Císař Maximián ho jmenoval císařským lékařem.
        Později se Pantaleon setkal se stařičkým křesťanským knězem Hermolaem a dal se pokřtít. Obrátil na víru svého pohanského otce a snažil se o víře přesvědčit i císařovnu. Těmto rozhovorům naslouchal tribun Galerius, kterého císařovna odmítala. Galerius udal Senátu, že císař chrání křesťany, ten byl nucen odstoupit a byl poslán do vyhnanství. Císařem byl zvolen Galerius.
        Toho štvali pohanští lékaři proti křesťanskému lékaři Pantaleonovi, že uzdravuje nemocné. V léčení byl úspěšnější než oni, protože léčbu připisoval Bohu a udali ho. Byl uvězněn, přivázán ke stromu a zbičován. Sťat mečem společně s knězem Hermolaem.
        Jeho ostatky byly převezeny do Konstantinopole, odkud je je přivezl do Kolína n. R. arcibiskup sv. Gero z Kolína (28. 6.). Patří mezi 14 sv. Pomocníků (24.3. společný svátek do roku 1969).
        Ve východní církvi je nazýván Velkomučedníkem a je počítán k Svatým lékařům. Patron lékařů, v církevním kalendáři svátek do r. 1969.

(♣)(╬) Pankrác sv. 12. 5. mučedník, řec.: pankratés = vševládný, vztahuje se k němu pranostika o zmrzlých mužích (Pankrác, Servác, Bonifác), sv. Pankratius, * 290 Frygie v Malé Asii, za rok mu zemřela matka, další rok na to zemřel jeho otec, ujal se ho strýc Dionýsius (Diviš), spolu odešli v r. 303 do Říma, kde poznal křesťanskou víru a přijal křest, císař Dioklecián mu osobně sliboval velké výhody, on se nedal odradit a byl popraven mečem, mučedník 14 let, + 304, jeho tělo pohřbila křesťanka Octavie na Via Aurelia, v r. 500 byl nad jeho hrobem postaven kostel, patron prvokomunikantů (první svaté přijímání), proti bolesti hlavy a křečím. Vševlad

(╬) Pankratius sv. vyznavač, sv. Pankratius a sv. Marcian, učedníci sv. Petra apoštola. Velkou úctu má ve východních církvích.

(╬) Paschal I. sv. 11. 2. papež, sv. Paschalis I., zvolen 99. papežem 25. 1. 817, + 11. 2. 824, vykupoval zajatce, podporoval chudé, nechal opravit zpustlé a zneuctěné katakomby na Via Appia, nalezl ostatky sv. Cecílie a jejích spolumučedníků (sv. Maximus, bratři sv. Tiburcius a Valerián) a uložil je v novém kostele sv. Cecílie v Zátibeří, obnovil baziliku Panny Marie Sněžné a kostel sv. Praxedy v r. 822, pro jeho oblíbenost na něho začali žárlit dva papežští úředníci nomenclator (ohlašovatel jmen = ceremoniář) Lev a primicerius (první úředník = kancléř Teodor, kteří chtěli papeže zabít, spiknutí vyšlo najevo a oba byli popraveni, papež zemřel po dlouhé nemoci, příbuzní Lva a Teodora zabránili pohřbu u sv. Petra a tak byl pohřben u sv. Praxedy.

(╬) Paschal Baylon sv. 17. 5. vyznavač, lat.: paschalis = velikonoce (z hebr. pascha, pesach = přejití), sv. Paschal (Paskal) * 16. 5.1540 Torrehermosa ve Španělsku, + 17. 5.1592 Villarreal, Španělsko. Narodil se v době velikonoční (Pascha), pocházel z chudé rodiny, pásl ovce, naučil se číst tak, že si na pastvu bral knihy a prosil kolemjdoucí, aby mu řekli, co které písmeno znamená. Jednoho dne, když slyšel zvon oznamující proměňování, si klekl na zem a modlil se. Otevřelo se nebe a objevili se dva andělé, kteří drželi monstranci s hostií. Ten jev viděl ještě několikrát. Chtěl ho adoptovat bohatý statkář. V r. 1564 stal františkánským fraterem (laickým bratrem) OFMDisc ve Valencii. Měl velikou úctu k Eucharistii, před svatostánkem se modlil i několik hodin. Později začal doprovázet kněze z jejich řádu na misijních cestách. Kněží, kteří znali jeho lásku k Nejsvětější Svátosti, ho žádali, aby promluvil k lidem o Eucharistii. Zemřel na Hod Boží svatodušní, u jeho hrobu se stalo mnoho zázračných uzdravení. V r. 1936 komunisté rozpoutali tvrdý boj proti církvi a ve snaze zlikvidovat náboženství, spálili jeho ostatky. Byl prohlášen patronem úcty k Eucharistii a eucharistických sdružení., Anastázie, Nataša

(╬) Paschasius sv. 26. 4. opat, sv. Paschasius Ratbertus, * 790 Soissons ve Francii, + 859 Corbie, Francie, benediktinský spisovatel, Ratbert

(╬) Pastor sv. --. --. školák, mučedník, lat.: pastor = pastýř, sv. Pastor a Justus, ve 4. století španělští školáci.

(╬) Paternus sv. 13. 4. poustevník, lat.: pater = otec, patří otci, ve významu Boha Otce, sv. Paternus z Abdinghofu, * 10. století ve Skotsku nebo Irsku, + 13. 4.1058 Paderborn v Severním Porýní-Vestfálsku, žil jako inklús u benediktinského kláštera Abdinghofu v Paderbornu, uhořel při požáru města ve své cele.

(╬) Paternus sv. 16. 4. biskup, sv. Paternus z Avranches, * 480 Poitiers (Poatie), + 562 Avranches ve Francii

(♣)(╬) Patricie sv. 2. 7./13. 3. mučednice, lat.: patria = otčina, vlast, patricia = vlastenka, patricijská = v přeneseném významu urozená, ta, která zná své předky, doslova ta, která má otce, sv. Patricie, umučena v Nikomedii (Izmid v Turecku), rok smrti neznámý, 1. – 3. století, v občanském kalendáři svátek přeložen v r. 1950 z 13. 3., Vlasta

(╬) Patricie sv. 25. 8. vyznavačka, sv. Patricie, pocházela z Konstantinopole, + 25. 8. 665 Neapol, příbuzná císaře Konstance II., na pouti do Svaté země přistála její loď v Neapoli, kde za krátký čas zemřela, pohřbena v klášteře sv. Nikandra a Marciána, její ostatky se našly v r. 1549, Vlasta

(♣)(╬) Patrik sv. 19. 2./17. 3. biskup, lat.: pater = otec, patricius = vlastenec, ten, který má otce, zná své předky, žije v otčině (ve vlasti), patricijský ve významu urozený. Jméno oblíbené v Irsku. Sv. Patrik, * 385 Británie, + 17. 3. 461 Irsko. Věrozvěst a apoštol Irů. Pocházel z rodiny římsko – britského patricia jáhna Calpornia. Jeho děda byl kněz Potitus z vesnice Bannavem Taberniae a studoval u sv. Germana v Auxerre (31. 7.). Ve svých 16 letech byl zajat irskými nájezdníky, prodán do otroctví a 6 let pásl ovce u irského náčelníka u hory Slemish (dnes hrabství Antrim) v severním Irsku. Jedné noci měl sen, ve kterém slyšel hlas, že koráb je připraven, uprchl a dostal se na loď, která ho odvezla domů. Studoval v Tours a na ostrově Lerins. 43. papež Celestin I. ho vysvětil na biskupa a poslal do Irska. V r. 441 strávil na hoře Croagh (později Croagh Patrick) 40 dní, aby se postem připravil na své poslání. Tam ho obtěžovali zlí duchové, které zaháněl zvoněním na zvon. Podle legendy na této hoře udělal zázrak a vyhnal z Irska všechny hady. Tato legenda symbolizuje zahnání zlých duchů. Během svého působení pokřtil 120 000 Irů. V r. 445 postavil první kostel ve městě Armagh.
     Křesťanskou víru v Trojjediného Boha vysvětloval Irům tím, že jim na trojlístku ukázal jeden stonek s třemi lístky = jeden Bůh, tři Osoby. Naučil Iry chápat jednoho Boha v Nejsvětější Trojici a od jeho doby je trojlístek (shamrock) národní symbol Irska. Byl pohřben v katedrále ve městě Down (Dolní), po jeho smrti přejmenované na Downpatrick v Irsku (30 km od Belfastu v Severním Irsku), vedle sv. Kolumbána a sv. Brigity. Národní patron Irska. V českém občanském kalendáři svátek v r. 1950 přeložen z 17. 3., v církevním kalendáři do r. 1969 společný svátek se sv. Janem Sarkandrem, Vlastimil, Patricius

(╬) Patrokl sv. 21. 1. mučedník, sv. Patrokl, * 200 Troyes ve Francii, + 259 Troeys, římský voják, byl popraven mečem pro křesťanskou víru, jeho ostatky se dostaly v r. 964 do Soestu v Severním Porýní – Vestfálsku, byl prohlášen městským patronem, Parre

(♣)(╬) Pavel sv. 29. 6. apoštol národů, lat.: paulus = malý, skrovný, skromný, nepatrný, nový, * 5/10 po Kr. Tarsos v Kilikii (Turecko), + 29.6. 64/67 Řím. Původně se jmenoval Saul (Šavel = Vytoužený, שָׁאוּל מִטַּרְסוֹס = Ša´ul mi Tarsos), pocházel z židovské rodiny z Benjamínova kmene (Flp 3, 5) a po otci měl římské občanství. Byl vychován jako farizeus, ale také sportoval a jezdil na koni. Uměl aramejsky (hebrejsky), řecky a latinsky. Vyučil se stanařem a toto řemeslo několik let provozoval. Zúčastňoval se společenského života, sportovních utkání a vojenských přehlídek.
     V roce 22 po Kr. byl poslán rodiči do Jeruzaléma, kde bydlela jeho provdaná sestra, aby nastoupil na studia do vyšší vzdělávací školy u učence Gamaliela a stal se horlivým farizejem. Jeho spolužákem byl pozdější jáhen Štěpán (první mučedník). V r. 27 se vrátil do Tarsu, kde se živil výrobou stanů. V r. 35 přišel znova do Jeruzaléma, kde už byla prvokřesťanská obec. Pravověrný židovský farizej Saul začal pronásledovat křesťany, protože je pokládal za odpadlíky od víry předků. V roce 36 se zúčastnil ukamenování spolužáka jáhna Štěpána (Sk 7, 58). Byl jmenován velitelem hlídky, která pronásledovala křesťany.
     V této funkci se roku 37 vydal do Damašku (225 km od Jeruzaléma). Nedaleko Damašku v (dnešní) vesnici Daraja měl vidění, ve kterém se mu ukázal Ježíš Kristus a řekl mu, aby ho nepronásledoval. Saul ho do té doby osobně neznal, ale toto setkání ho ovlivnilo natolik, že se dal pokřtít (Sk 9,1-9). Po svém obrácení (konverzi) u Damašku (svátek 25. 1.), si dal římské jméno Paulinus = malý Pavel. Sám o tom píše, že je: „nejmenší z apoštolů“. Roku 39 se představil apoštolu Petrovi, odešel na poušť a tři roky se připravoval na kazatelství.
     V r. 44 byl vysvěcen na biskupa a v letech 44 – 58 se vydal na apoštolské cesty po Malé Asii, Kypru a Řecku. Všude hlásal učení Ježíše Krista a zakládal křesťanské obce. Těmto obcím i jednotlivým křesťanům v letech 52 – 67 napsal 14 listů, které se staly součástí Nového Zákona Bible. Po návratu do Jeruzaléma byl zatčen. Jako římský občan se odvolal k císaři do Říma, kde byl do r. 63 vězněn. Po propuštění podnikl další apoštolskou cestu do Španělska, Makedonie a Říma, který byl jeho posledním místem. Byl uvězněn v r. 64/67 pro hlásání evangelia a za císaře Nera odsouzen k trestu smrti. Jako římský občan měl „právo“ být popraven mečem za městskými hradbami. Podle tradice se cestou na popraviště setkal se sv. Petrem, který byl veden na popravu opačnou cestou na Vatikánský pahorek. Pavel byl sťat mečem na místě, které dostalo název Alle tre fontane ad aqua Salvias (U tří pramenů u vod uzdravení). Prameny vytryskly po Pavlově popravě a smyly jeho krev. Pohřben nejdříve v katakombách na Via Appia.
    Nad popravištěm a hrobem sv. Pavla byl později postaven klášter Trapistů Tre fontane a basilika s titulem Svatý Pavel za hradbami. Sem bylo přeneseno tělo sv. Pavla. V roce 2009 prokázal archeolo anropologický průzkum, že je zde pohřben muž z 1. století. V basilice sv. Pavla jsou obrazy všech papežů, v r. 2016 bylo 26 volných okének.
     Pro své apoštolské cesty je nazýván apoštolem národů. V církevním kalendáři byl od r. 772 (papež Hadrián I.) do r. 1969 ještě samostatný svátek sv. Pavla 30. 6. Společně se sv. apoštolem Petrem mají titul apoštolská knížata nebo sloupy církve. Podle tradiční data úmrtí byl svátek sv. apoštolů Petra a Pavla určen v roce 258 na 29.6. Tento den je společný pro oba apoštoly a je to zasvěcený svátek. Pavla, Pavlína

(╬) Obrácení sv. Pavla 25. 1. u Damašku, původně se jmenoval Saul (Šavel), vydal se s vojáky z Jeruzaléma do Damašku, aby přivedl v poutech křesťany. 25. 1.37 před městem se mu zjevil Kristus a on uslyšel slova: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“, zeptal se: „kdo jsi Pane?“, on odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.“ Kniha Nového Zákona Skutky apoštolů 9, 1–9. Po této události oslepl a neviděl tři dny, pak se dal pokřtít a stal se hlasatelem Ježíšova evangelia. V církevním kalendáři svátek od r. 1563.

(╬) Pavel sv. 26. 6. mučedník, sv. Pavel a Jan, + 362. Pocházeli ze šlechtické rodiny. Sloužil jako osobní sekretář, se svým bratrem Janem, který byl správcem majetku princezny Konstancie, dcery sv. Konstantina I. Velikého. Oba jí sloužili jako komorníci. Po její smrti zdědili její bohatství a podporovali z něho chudé. Za vlády císaře Juliána Odpadlíka (Apostata, 361 – 363 + 26. 6.), ten vyhlásil pohanské kulty státním náboženstvím. Protože odmítl sloužit pohanskému náboženství, byl sťat mečem společně s bratrem Janem ve sklepě jejich domu, v polovině 19. století byla zpochybňována jejich historická existence, jejich život a umučení za pouhou legendu, ale na konci 19. století byl (podle jejich životopisu) proveden v římském kostele sv. Jana a Pavla archeologický průzkum. Byly objeveny základy jejich domu, místo původního pohřbu a zápis o jejich životě a mučednické smrti, který se shodoval s tradovaným životopisem. Patroni dobrého počasí. Znázorňují se jak drží mraky s blesky a kapkami deště, v západních zemích se jedná o zdvojené jméno Jean – Paul, John Paul

(╬) Pavel Aurelián sv. 12. 3. biskup, sv. Pavel, * 5. století Wales, + 573 Bretagně, Francie, v r. 511 přišel jako misionář z Anglie do Francie a založil mnoho klášterů a kostelů, v r. 530 se stal biskupem.

(╬) Pavel Capelloni ct. 14.10. řeholník, ct. Pavel Capelloni, * 21. 2.1776 Řím, + 14.10.1857 Neapol, kde působil v klášteře jezuitů SJ.

(╬) Pavel Josef ct. 27. 1. řeholník, ct. Pavel Josef Nardini, * 21. 7.1821 Germersheim v Porýní-Falci, + 27. 1.1862 Pirmasens v Porýní-Falci, v r. 1850 se stal farářem v Pirmasensu a poznal chudobu jeho obyvatel, kdy hlad doháněl mnohé k žebrání, v r.1855 založil řád Chudých františkánek sv. Rodiny, známý pod názvem mallersdorfské sestry, hlavní činností řádu bylo opatrování zanedbaných dětí, je to jedna z nejpočetnějších kongregací v Německu, působí i v jižní Africe, heslo řádu je: „ujímat se člověka v jeho největší opuštěnosti“, v r. 1857 dostal řád církevní schválení, dva roky po jeho smrti byl řád uznán státem a mohl rozvinout svou činnost.

(╬) Pavel I. sv. 28. 6. papež, sv. Pavel I., * 700 Řím, + 28. 6. 767 Řím, 26. 4. 757 zvolen 94. papežem, bratr 93. papeže Štěpána III., jako poradní sbor papeže jmenoval první kardinály (cardo = závěs, pant u dveří, hlavní, základní), v basilice sv. Petra nechal postavit kapli, kde byla uložena část ostatků sv. mučednice Petronily, byl mírné povahy, navštěvoval vězně a u některých měnil trest smrti.

(╬) Pavel I. sv. 7. 6. biskup, sv. Pavel I. z Konstantinopole, * 3. století Soluň (Thessaloniké) v Řecku, + 355 Řecko

(╬) Pavel od Kříže sv. 19.10. řeholník, * 3. 1.1694 Ovada u Alessandrie (Ligurie) v Itálii, + 18.10.1775 Řím, vlastním jménem Pavel František Danei, pocházel ze 16 dětí zchudlé šlechtické rodiny, jako druhé dítě, v 19 letech od r. 1713 pomáhal svému faráři a učil ve farnosti katechismus, v r. 1716 ve 22 letech měl vidění Ježíše a rozhodl se mu sloužit, v r. 1725 založil řád, vyučoval lidi, kázal o utrpení Ježíše, v r. 1737 se na Monte Argentario v Itálii usadil se svým bratrem Janem Křtitelem Daneiem a založil klášter, reformátor řádu Passionistů, v r. 1741 byly stanovy řádu schváleny 248. papežem Benediktem XIV. a od alexandrijského biskupa dostal hábit s nápisem IESU CHRISTI PASSIO, (viz Antonín Maria Zaccaria, r. 1530 barnabité – pauláni, passionisté podle úcty k umučení Krista – Passio Christi), v samotě vypracoval opravenou řeholi paulánů, v r. 1744 byl vysvěcen na kněze se svým bratrem Janem Křtitelem Daneiem, v r. 1747 dostal povolení přijímat novice a založil první klášter v Grossetu, bratři přijali čtvrtý slib, že budou šířit úctu ke Kristovu utrpení, generálem řádu se stal v r. 1769, řád byl schválen 250. papežem Klementem XIV. v r. 1769, zemřel v klášteře u basiliky sv. Jana a Pavla v Římě, kde byl pohřben, svatořečen 256. papežem bl. Piem IX. 29. 6.1867, v církevním kalendáři svátek přeložen v r. 1969 z 28. 4., obnoven v r. 2005, společný svátek se sv. Izákem Joquesem

(╬) Pavel Miki 6. 2. mučedník, a druhové, SJ (TJ), * 1565 Kjoto v Japonsku, + 5. 2.1597 Nagasaki, evangelium v Japonsku hlásal sv. František Xaverský až do své smrti roku 1552, zemřel i císař, který dovolil křesťanství a po něm nastoupil císař Taikosama, ten nařídil jezuitům, aby opustili Japonsko, jeho šogun Toyotomi Hideyoši vyvolal pronásledování misionářů, 3 japonští jezuité byli zatčeni a s nimi dal zatknout i 6 španělských františkánů a 17 japonských laiků, z toho byly 3 děti, všichni byli odvezeni do Nagasaki a ukřižováni, nejhorlivější byl Pavel, který kázal z kříže a děkoval za to, že může trpět jako Ježíš. Svatořečeni 256. papežem bl. Piem IX. 8. 6.1862

(╬) Pavel VI. bl. 6. 8. papež, bl. Pavel VI., vlastním jménem Jan Křtitel Montini, * 26. 9.1897 Consesio v Brescii, + 6. 8.1978 Castel Gandolfo u Říma pocházel z rodiny advokáta, otec politik, 29. 5.1920 vysvěcen na kněze, studoval na Gregoriánské universitě, kde získal doktorát, uměl anglicky, francouzsky a německy, působil na nunciatuře ve Varšavě, za 261. papeže Pia XII. od r. 1937 byl zástupcem státního tajemníka Vatikánu, od r. 1954 milánský arcibiskup, v r. 1963 byl zvolen 263. papežem, první papež nové doby, který cestoval po světě, na svátek sv. Ambrože 7.12.1965 zrušil (po 911 letech a 10 měsících) exkomunikaci s východní (pravoslavnou) církví a předal ji v Římě pověřenému legátovi (vyslanci) cařihradského patriarchy Athenagorase I. arcibiskupu Melitonovi, ve stejnou dobu předal v Cařihradě patriarcha Athenagoras I. papežské delegaci zrušení exkomunikace mezi Cařihradem a Římem, 8.12.1965 dokončil 2. vatikánský koncil, v r. 1967 zasvětil znovu svět Panně Marii, poslední papež korunovaný tiárou, kterou mu darovala milánská diecéze, v r. 1975 ji prodal americkému muzeu v New Yorku (uložena v kostele Panny Marie) a peníze věnoval chudým v Indii (první měl korunu 106. papež sv. Mikuláš I. Velikého r. 858, do r. 2005 byla nad erbem Vatikánu).

(╬) Pavel Thébský sv. 15. 1. poustevník, sv. Pavel Poustevník * 228/234 Théby, studoval vědy, za císaře Decia odešel na poušť, aby sloužil Bohu jako anachoreta (poustevník) v samotě skalní jeskyně, stal se prvním poustevníkem v křesťanské historii, + 341/347 ve věku 113 let, podle legendy ho pohřbil za pomoci dvou lvů, jeho přítel sv. poustevník Antonín Veliký, jeho životopis napsal sv. Jeroným, ostatky se dostaly v r. 1381 do Budy (Budapešť), zobrazován se dvěma lvy, nebo s havranem, který nese v zobáku chléb, ten mu přinášel každý den, svátek v církevním kalendáři do r. 2006, patron eremitů pavlínů, paulínů (OFSPPE), košíkářů a výrobců rohoží.

(╬) Paulin z Noly sv. 22. 6. biskup, sv. Paulín Nolánský. Celým jménem Pontius Meropius Anicius Paulinus Nolanus.
      * 353/5 u Bordeaux ve Francii, + 22. 6. 431 Nola u Neapole, syn římské senátorské rodiny. V roce 378 se stal římským konzulem a v r. 381 místodržitelem v italské Kampánii. Přítel biskupů sv. Ambrože a sv. Martina. Dal se od nich pokřtít v r. 389. Oženil se a s manželkou Terezií, která přinesla velké věno a rozsáhlé pozemky. Spolu měli syna, který brzy zemřel. Manželé prodali svůj majetek, své jmění použili na dobročinné účely a odešli do Barcelony. Tam 25.12. 394 přijal kněžské svěcení. Spolu odešli do Noly u Neapole (v tomto městě je pohřben císař Augustus, 31 př. Kr. – 14 po Kr.), kde se usadili blízko hrobu sv. Felixe z Noly (+260), kterého životopis později napsal. Zde jeho žena zemřela a on žil v kněžském společenství.
      V r. 409 byl zvolen biskupem, žil chudě, byl proslavený velkou obětavostí pro druhé, pomáhal lidem radou a modlitbou. Po vpádu Vizigótů se věnoval 20 let odstraňování bídného stavu, který způsobili. Napsal mnoho listů a písní s duchovním obsahem. Když zemřel, oplakávalo ho veliké množství lidí, byl pohřben v postranní kapli v chrámu sv. Felixe. Kaple mu byla později zasvěcena.
      Jeho ostatky se v 10. století dostaly do Říma a byly uloženy v kostele sv. Vojtěcha (od 11. století sv. Bartoloměje). 258. papež sv. Pius X. v r. 1908 dal přenést jeho ostatky zpět do Noly. Sv. Jeroným a sv. Augustin si ho velmi vážili pro jeho příkladný život.
      Je patronem Řezna, mlynářů a zvonařů. Podle legendy byl prvním zvonařem v křesťanské církvi. K odlévání zvonů ho inspirovaly malé květy zvonků. Na louce slyšel jemné cinkání a viděl tvar těchto květů. Napadlo ho zhotovit takto tvarovaný nástroj k Boží oslavě.
      Sv. Paulín zvony neodléval, ale jako první je používal k ohlašování mše svaté a ke svolání věřících.
      Znázorňuje se s mitrou a berlou, s roztrženými řetězy, konví, lopatou a košem (připomínka pomoci chudým). V českém církevním kalendáři svátek do r. 1989, opět od r. 2006. Část jeho ostatků se dostala v r. 1942 do kostela Nejsvětější Trojice v Chrasti u Chrudimi, odkud byly ostatky přeneseny a uloženy 16. 9.2007 do oltáře v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.

(╬) Paulin sv. 10.10. biskup, lat.: Paulinus = patřící Pavlovi, Pavlův, sv. Paulin, + 644, v církevním kalendáři svátek od r. 1969, Paulina, Pavlína, Pavlín, Pavel, Pavla

(╬) Pavlin sv. 11. 1. biskup a patriarcha, sv. Paulin z Akvileje, * 749 Aquilea v Itálii, + 11. 1.802 Aquilea, vynikající gramatik, básník, učitel, přítel Alkuina, císařského kaplana, od r. 776 vyučoval v císařské škole na dvoře císaře sv. Karla I. Velikého v Cáchách, v r. 787 byl jmenován akvilejským patriarchou, získal velké zásluhy proti adopcianistům ve Španělsku, kteří tvrdili, že Kristus je člověk adoptovaný Bohem za syna Božího a vybavený Boží silou (podobné učení Svědků Jehovových), napsal několik věroučných spisů.

(╬) Pavlín Trevírský sv. 31. 8. biskup a mučedník, sv. Pavlín Trevírský, * 300 Akvitánie ve Francii, + 31. 8. 358 Frýgie (záp. Turecko), pocházel ze šlechtické rodiny, v r. 346 se stal biskupem v Trevíru po svém předchůdci Maximinovi, který ho vysvětil na kněze, jako jediný z biskupů se na synodě v Arles v r. 353 vyslovil proti odsouzení alexandrijského patriarchy Atanáše, byl poslán císařem Konstantinem do vyhnanství ve Frýgii, kde zemřel, jeho nástupce biskup Felix, přenesl za 30 let jeho ostatky do Trevíru.

(♣)(╬) Pavla sv. 22. 6./27. 1. poustevnice, sv. Pavla Římská, Paula Romana, * 347/348 Řím, pocházela ze šlechtické patricijské rodiny, vdala se a měla s manželem 5 dětí, po předčasné smrti manžela začala se s přítelkyní věnovat dobročinnosti, žákyně a spolupracovnice sv. Jeronýma, se svou dcerou sv. Eustochií odcestovala do Palestiny, kde se v r. 386 natrvalo usadily, založily v Betlémě dva kláštery (ženský a mužský) a dům pro poutníky, + 26. 1. 404 Betlém, pohřbena sv. Jeronýmem vedle jeskyně Narození Páně v Betlémě, v církevním kalendáři svátek do r. 1969, Pavel, Pavlína, Paula

(╬) Pavla Alžběta Cerioliová bl. 24.12. řeholnice, bl. Pavla Alžběta Cerioliová, * 16. 1.1816 Soncino u Milána v Itálii, + 24.12.1865 Comonte v Itálii, ve 20 letech se vdala za mladého šlectice, měli tři syny, kteří zemřeli po narození, v r. 1856 zemřel i manžel a ona rozdala polovinu majetku chudým a za druhou polovinu založila řád sester a bratří Svaté Rodiny, k výchově sirotků a vzdělání venkovských dětí, stala se první představenou, blahořečil ji 261. papež ct. Pius XII. 19. 3.1950

(╬) Pavla Frassinettiová bl. 11. 6. řeholnice, bl. Pavla Frassinettiová, * 3. 3.1809 Janov v Itálii, + 11. 6.1882 Řím, v r. 1835 založila řád sester svaté Doroty (Suore di Santa Dorothea), který přeložila v r. 1841 do Říma, 8. 6.1930 beatifikována 260. papežem Piem XI.

(♣)(╬) Pavlína 31. 8./ 14. 3. poustevnice, lat.: Paulina = patří Pavlovi, Pavlova, sv. Pavlína Durynská, + 14. 3.1107 Münsterschwarzach v Bavorsku, po smrti svého manžela odešla s několika přítelkyněmi – vdovami do lesa a v r. 1106 založila klášter poustevnic, v r. 1107 se vydala do Hirsau, ale cestou zemřela, její ostatky byly přeneseny do basiliky sv. Pauly, postavené v letech 1112 – 1132, v r. 1525 byl chrám zbořen, Pavel, Pavla

(╬) Pavlína sv. 30. 4. řeholnice, sv. Pavlína z Mallinckrodtu, * 3. 6.1817 Minden, + 30. 4.1881 Paderborn v Německu, 1840 založila opatrovnu pro malé děti, v době, kdy byly jejich matky v práci nebo nemocné (školka), v r. 1842 založila ústav pro slepce, 21. 8.1849 založila sestry křesťanské lásky, které se staraly o slepce, sirotky a vyučovaly ve vlastních řádových základních a vyšších školách, 14. 4.1985 blahořečena 265. papežem Janem Pavlem II.

(♣)(╬) Pelágie sv. 13. 7./ 8.10. lat.: pelagus = z řečtiny moře, mořský, Pelagius, Pelagia, není v českém občanském kalendáři

(╬) Pelagius z Aemony sv. 1. 9. mučedník, sv. Pelagius z Aemony, + 283 Aemona (Cittanova) v Istrii, pocházel z bohaté rodiny, popraven pro křesťanskou víru, jeho ostatky přenesl v r. 904 kostnický biskup Šalamoun III. do Kostnice a uložil je v kostnickém dómu, tím se stal patronem města Constanz (Kostnice).

(╬) Pelagius sv. 26. 6. mučedník, sv. Pelagius z Cordoby, * 912 Galicie, + 26. 6. 925 Galicie ve Španělsku, v 10 letech v r. 922 byl vzat Saracény jako rukojmí a za 3 roky roztrhán kleštěmi

(╬) Peregrin sv. 1. 5. řeholník, lat.: peregrinus = přespolní, putující, cestující, poutník, sv. Peregrin Laziosi, * 1265 Forli, + 1. 5.1345 Forli v Itálii, vstoupil do řádu servitů OSM, těžce onemocněl, ale bolesti snášel s trpělivostí, 246. papežem Benediktem XIII. svatořečen v r. 1726, Pelgrim, Pelhřim

(╬) Peregrin sv. 31. 5. biskup,sv. Peregrin z Pasova, * 920, + 991 Pasov v Bavorsku.

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA